Zámluva :

Nezapomenu na večer, kdy ses mi v hospodě - mezi prvním a druhým pivem - zmínil o svém záměru konečně vydat své verše. A ještě živěji si vybavuji chvíle, kdy jsem si - mezi čtvrtým a šestým pivem - vynutil tvé přání, abych napsal pár slov závěrem.
Jak jsem byl tehdy pošetilý.Vždyť nechci kazit dojmy a pocity vnímavého čtenáře, jež právě nabyl, a jež si stejně jako já touží podržet co nejdéle. A už vůbec nechci doplňovat něco, co se doplňovat nedá. Obdivuji tvou odvahu a tvou fantazii. Děkuji ti za všechny, kteří občas bloudí v komnatách své duše, a jimž nabízíš svazek klíčů. Ty správné dveře si už holt musíme najít každý sám.

                                                  Karel Kubín